Objevujte

Kontakt tango (také kontaktango nebo kontango) je kombinací kontaktní improvizace (CI) a argentinského tanga. Tanečníci při něm volně přecházejí mezi styly i rolemi. V ideálním případě ovládají techniku tanga i kontaktní improvizace alespoň do určité míry. Kontaktango si ale mohou užít i lidé, kteří jeden z těchto stylů, nebo dokonce ani jeden, neovládají. Nejde totiž o provádění pevně daných kroků, ale především o naslouchání, improvizaci a společné vytváření pohybu. Na workshopech se věnujeme jak tanečním dovednostem, například principům vedení v tangu nebo technikám CI, jako je práce s těžištěm, tak somatickému přístupu k pohybu. Každý si tak může do svého tance přinést něco nového. Somatický přístup nám pomáhá nejprve se napojit na sebe sama a teprve potom na tanečního partnera či partnerku.

To je obzvlášť důležité, protože kontaktango nemá pevně daná pravidla. Téměř vše je možné a každý tanečník může do improvizace přinést něco svého, třeba i dovednosti z jiných tanců, jako např. bachata, salsa, atd. Protože ale jde o kontaktní tanec, jsou velmi podstatné hranice a souhlas. Kontakt není povinnost. Člověk může kontakt změnit, vzdálit se nebo tanec ukončit. Naučíme se pracovat i s tím, jak poznávat vlastní hranice a respektovat hranice druhých.

Kontaktní improvizace (Contact Improvisation, CI) je forma improvizovaného tance založená na fyzickém kontaktu, vnímání partnera, práci s váhou, rovnováhou a gravitací. Nemá pevnou choreografii ani předem dané role – pohyb vzniká spontánně ze vzájemného „naslouchání tělem“. Důležitými principy jsou citlivost k vlastnímu tělu i druhým, předávání a přijímání váhy, práce s těžištěm, improvizace a respektování osobních hranic a souhlasu.

Kontaktní improvizace vznikla na začátku 70. let 20. století v USA, především díky tanečníkovi a choreografovi Stevu Paxtonovi a skupině jeho spolupracovníků. Vycházela z experimentů s improvizací, pádem, gravitací a fyzickým kontaktem a postupně se rozšířila do taneční a pohybové komunity po celém světě.

Tango argentino je párový improvizovaný tanec, který vznikl na konci 19. století v oblasti Buenos Aires a Montevidea. Na rozdíl od společenského či soutěžního tanga nemá pevně danou choreografii – dvojice vytváří tanec v daném okamžiku podle hudby, prostoru a vzájemné komunikace.

Základem je objetí (abrazo) a citlivé vedení a následování: jeden z partnerů nabízí směr a pohyb, druhý na něj reaguje, přičemž oba společně ovlivňují výsledný tanec. Důležitými prvky jsou chůze, práce s osou a přenášením váhy, vnímání hudby a ostatních párů na parketu. Tango klade velký důraz na spojení, pozornost a neverbální komunikaci spíše než na množství naučených figur.

Somatická pohybová praxe je přístup k pohybu, který vychází především z vnitřního prožívání těla – tedy z toho, jak pohyb, napětí, dech, rovnováhu nebo dotek vnímáme zevnitř, spíše než z toho, jak pohyb vypadá navenek. Somatické vnímání znamená obracet pozornost k tělesným pocitům a jemným změnám v těle a rozvíjet schopnost je rozpoznávat.

Důležitými principy jsou pozornost, zpomalení, zvídavost a respektování vlastních možností a hranic. Nejde primárně o správné provedení pohybu nebo dosažení určitého výkonu, ale o zkoumání toho, jak se tělo pohybuje a co při tom člověk vnímá. Somatické přístupy se objevují v tanci, pohybové improvizaci i různých metodách práce s tělem.

Jam (vyslovujeme „džem“) je otevřený prostor pro volnou taneční a pohybovou improvizaci. Není to lekce ani workshop – není zde pevně daná choreografie a každý si hledá vlastní způsob pohybu, vyjádření a kontaktu s ostatními. Můžete tančit sami, ve dvojici nebo ve skupině, zapojit se podle vlastní chuti a respektovat své hranice i hranice druhých.

Součástí jamu může být krátký vedený úvod, který nám pomůže se zahřát, naladit se na vlastní tělo, prostor a ostatní nebo společně prozkoumat některé pohybové principy.

Průběh záleží na typu workshopu a přístupu konkrétního lektora. Například o přístupu Javiera Cury k pohybu a výuce si můžete přečíst více v jeho profilu.

Obecně ale platí, že nepotřebujete vlastního tanečního partnera. Informaci o tom, zda jsou potřeba předchozí zkušenosti, najdete vždy v podrobném popisu daného workshopu.

Na naše jamy nepotřebujete žádné předchozí zkušenosti. Stačí chuť se hýbat, tančit a objevovat pohyb společně s ostatními.

U workshopů záleží na jejich zaměření. V popisu každého workshopu vždy uvádíme, zda je vhodný i pro úplné začátečníky, nebo zda se předpokládají určité zkušenosti.

Ne. Na naše workshopy ani jamy není potřeba přijít s vlastním tanečním partnerem.

Žádný dress code nemáme. Vezměte si oblečení, ve kterém se můžete pohodlně a volně pohybovat – například tepláky nebo legíny a tričko. Důležité je, abyste se cítili dobře.

Většinou tančíme v ponožkách, případně naboso.

Záleží na konkrétní akci. Informaci o tom, zda je potřeba se předem přihlásit, najdete vždy v detailu daného jamu.